Předkládaná publikace je věnována 100. výročí od narození Zdeňka Urbánka: spisovatele, překladatele, blízkého přítele a životního rádce Václava Havla. Zdeněk Urbánek patřil k meziválečné generaci mladých československých spisovatelů tzv. bednářovců. Mezi nejznámější literáty této generace můžeme řadit například Jiřího Ortena, jehož deníky Zdeněk Urbánek za druhé světové války ukrýval ve svém bytě a tím je uchoval pro následující generace. Urbánek s Ortenem také společně sepsali divadelní hru Blahoslavení Tiší. Za druhé světové války Zdeněk Urbánek skrýval několik židovských děvčat, za což mu byl v 90. letech udělen od izraelské vlády titul Spravedlivý mezi národy. Po válce byl Zdeněk Urbánek součástí okruhu intelektuálů a umělců sdružených okolo Jiřího Koláře – zde se blíže seznámil s Václavem Havlem. Roku 1977 patřil mezi první signatáře Charty 77, která se v jeho střešovickém bytě připravovala k odevzdání československým státním úřadům.
Kniha je rozdělena na tři samostatné části. První část je uvedena vzpomínkou vnuka Zděňka Urbánka a sestává z krátkých pojednávání věnovaných Zdeňkovi Urbánkovi jeho přáteli. Konkrétně přispěli:Luboš Dobrovský, David Dušek, Ivan M. Havel,Bohdan Holomíček, Ivan Klíma, Andrej Krob, Yo-YoMa, Martin Palouš, Jan Tříska, Milan Uhde, Michael Wolkowitz,Kristina Žantovská, Michael Žantovský. Druhý oddíl knihy je tvořen třemi odbornými studiemi. Autorem první studie je literární historik Vladimír Karfík, jenž představuje Zdeňka Urbánka jako spisovatele a překladatele. Kunsthistorik Adam Hnojil poté v rámci své studie rozebírá Zdeňkův vztah k umění, především výtvarnému. Mezi Urbánkovi dobré přátele patřili mimo jiné malíři Kamil Lhoták a Vladimír Fuka, díky čemuž Zdeněk Urbánek za život shromáždil pozoruhodnou uměleckou sbírku. Autoremodborné životopisné studie, zasazující životní příběh Zdeňka Urbánka do širšího historického kontextu je editor celé publikace Daniel Res.Závěrečná část knihy sestává z bohatéfotograficképřílohy, přičemž představuje katalog umělecké sbírky Zděnka Urbánka. Nalezneme zde především díla Kamila Lhotáka, Vladimíra Fuky a Libora Fáry.
Editor Daniel Res
O existenci útržkovitých deníkových záznamů, přibližujících nejbolestivější setkání Václava Havla s represivními složkami komunistické moci, neměl dlouho nikdo ponětí. Sám Václav Havel se o nich nikde nezmiňoval a ani v rozhovorech s nejbližšími se ke své vězeňské zkušenosti příliš nevracel. K jejich objevení došlo až přednedávnem, kdy David Dušek začal pořádat pozůstalost svého dědečka Zdeňka Urbánka - překladatele, esejisty a celoživotního rádce a přítele Václava Havla. V jedné z krabic s písemnostmi nalezl diář s poznámkami, jejichž rukopis se nápadně podobla písmu Václava Havla. Svou domněnkou se rozhodl konzultovat s Annou Freimanovou, která byla s Václavem Havlem v úzkém konaktu již od sedmdesátých let, a fantastický objev byl na světě: nezpochybnitelně autotenická výpověd obviněného ve vyšetřovací vazbě.
Kromě Anny Freimanové slovil David Dušek další tři blízké spolupracovníky Václava Havla - kanadského překladatele Paula Wilsona, diplomata a psychologa Michaela Žantovského a filozofa Martina Palouše - s prosbou o napsání esejů, které by Havlovy zápisky, převážně jen zkratkovité, pomohly rozkrýt a ozřejmit. Tak vznikla kniha Zápisy obviněného. Diář Václava Havla 1977.
"Diář z jednoho z nejdramatičtějších obdobív Havlově životě připsívá k lepšímu chápání cíleného útoku moci na nekonformního spisovatele i společného okruhu a mučivého dilematu, před nějž byl postaven," napsal spoluautor knihy, Havlův životopisec a ředitel Knihovny Václava Havla Michael Žantovský.
Vlastní tvorba
Překlady (výběr):
Všechna práva jsou vyhrazena. Autoři textů a fotografií: David Dušek, Daniel Res, Tomki Němec, Bohdan Holomíček.
